Heřmanička Najdu snad jen málo lidí, kterým bych musel nějak podrobněji vysvětlovat, co to vlastně Heřmanička je a kde se nacházela. Ve zktatce myslím stačí uvést aspoň základní fakta. Jednalo se o úzkorozchodnou (750 mm) dráhu, která spojovala Frýdlant v Čechách, Heřmanice, Reichenau a Zittau od roku 1900 do roku 1976 (přeshraniční provoz trval jen do roku 1945. Na trati nebyla v letech 1947 - 1957 provozována osobní doprava, po znovuzavedení však i nadále pokračoval úpadek celé dráhy a ačkoli fyzicky se trať dožila doby, kdy se uvažovalo o obnovení dopravy až do polské Bogatynie, za podezřelých okolností byl svršek v letech 1996 a 1997 zlikvidován. Virtuální zpracování Heřmaničky původem pochází od Honzy Hájka, který mi poskytl kvalitní základ pro to, co vidíte níže na screenech. Mapa je stavěna a testována ve hře TS 2009 + SP4, nižší verze nejsou podporovány. Samozřejmě, uvítám jakoukoli pomoc ohledně budování mapy a shánění podkladů pro vozidla a budovy - výkresy, fotky, cokoli, čím by bylo možné přispět k tomu, aby mapa více odpovídala skutečnosti. Protože se jedná o poměrně specifický celek, rád bych zde upozornil na některé provozní odlišnosti v rámci celé tratě. Neberu to tak, že každý bude strikně dodržovat nějaké dané ustanovení, které vychází z toho, jak se kdysi na Heřmaničce jezdilo, nicméně, budu rád, když aspoň někdo vezme pár mých postřehů v potaz. Lokomotiva T36 001 nejezdila s osobními vlaky. Lokomotivy přišla na dráhu v roce 1948 a odešla z ní (odprodej do Koněprus) v roce 1953, tedy v letech, kdy osobní vlaky na trati nejezdily. Navíc, ona sama mohla tahat pouze jeden ložený podvalníkový vůz - tak ji moc nepřetěžujte. Nepoužívání brzdicích vozů a standartních podvalníků. Vzhledem k provázanosti s přeshraničním systémem úzkorozchodných drah v Žitavě bylo vedle používání Heberleinovy brzdy také unikátem přepravování normálněrozchodných vozů na (pro naše úzkorozchodky netypické) samostatných podvalových vozech. Proto až do konce nákladní dopravy (rok 1964) nebyl používán systém podvalníků a brzdicích vozů, ale právě už zažité podvalníkové vozy - ekonomické dávat na Heřmaničku nové vybavení už tehdy příliš nebylo... Omezení daná historickým obdobím Nezasazoval jsem trať do něčeho, co by se dalo nazvat "univerzální epocha". U Heřmaničky to prakticky ani není proveditelné, už jen z toho titulu, že bych musel řešit nápisy na budovách a pokračování trati do Německa (resp. Polska). V praxi je trať znázorněna už v poválečných letech, ale bez redukování kolejišť na stanicích, tudíž je umožněn jak parní, tak i motorový provoz. Aspoň omezená rozmanitost provozu je tedy v rámci možností umožněna. Informace o stažení trati Galerie